Publikace V chapadlech murmuru vychází ze stejnojmenného podcastu. Jan Bělíček zde pod pojmem globální literatura sdružuje současnou světovou prózu charakteristickou tím, že v ní rezonují krize a současná společenská témata.

Národní divadlo v Brně po 80 letech uvedlo historické drama Julia Zeyera Neklan. I když se inscenace Štěpána Pácla místy uchyluje k vyprázdněnému režijnímu manýrismu, minimálně kvůli dramaturgické odvaze brněnského divadla a suverénním hereckým výkonům stojí za vidění.

Nová budova Národního muzea hostí výstavu Zneužitá muzea dokumentující režimní muzejnictví před rokem 1989. Autoři přinášejí nejen řadu pozapomenutých exponátů, ale nastolují mnoho podstatných témat, která po rozpadu státního socialismu stála stranou.

Liliputin Jana Němce, pětice krátkých próz o dopadech ruské invaze na civilisty, trpí jak absencí hlubší zkušenosti autora s tématem, tak neobeznámeností s prostředím. V nejsilnějších momentech knihy nepředstavitelnost války aktivně tematizuje.

Anglické slovo underdog vzniklo podle etymologického slovníku ne příliš překvapivě spojením slov under a dog. Kdo nebo co je podpes? V bilanci roku 2022 jsme pátrali*y po nedoceněných kulturních momentech uplynulé sezóny, které stojí za připomínku.

Do české kinodistribuce vstupují v prvním lednovém týdnu dva filmy, které soutěžily o Zlatou palmu v Cannes. Divácky vřele přijatý snímek Blízko (2022) provází pověst díla mimořádně emotivní a křehkého. Dostává druhý film Lukase Dhonta této pověsti?

Moldavsko-rumunská spisovatelka a žurnalistka Tatiana Ţîbuleac svou třetí prózu zasazuje do Kišiněva, svého rodného města. Skrze vyprávění o dívce ze sirotčince reflektuje život v mnohonárodnostní metropoli během osmdesátých let a ohledává identitu skrze jazyk.

Hana Blažková se ve své monografii Literatura bez úvazků? zamýšlí nad situací devadesátých let v českém literárněvědném kontextu. Své politické čtení demonstruje na případu Michala Viewegha, spisovatelské celebrity nově se ustavujícího kapitalistického knižního trhu.

Leïla Slimani dává ženským hrdinkám prostor ve všech svých dílech a pokaždé k nim a jejich svobodě přistupuje z jiného úhlu. Argo letos vydalo její nejnovější komiks Ruční práce, v němž ohledává vnitřní svobodu pozapomenuté průkopnici plastické chirurgie Suzanne Noël.

Divadlo Husa na provázku se v nové sezóně rozhodlo vrátit ke kauze, jež vypukla kolem inscenace Naše násilí a vaše násilí. Vykouření je spíše než rekonstrukcí zmedializované kauzy bezzubou apologií umělecké svobody, které v cestě nestojí žádná vnější autorita.

Autorské duo Ivan Buraj a Bohdan Karásek v brněnském HaDivadle představili inscenaci s názvem Humanismus 2022. Na skupině přátel a životních partnerů, kteří tráví společnou dovolenou v italských Benátkách, ohledávají odlišné generační úzkosti.

Dokument Digitální disidenti (2022) prostřednictvím osobních příběhů a rozhovorů otevírá téma moci moderních technologií a jejich vlivu na život nás všech. Jakým způsobem přemýšlí nad touto problematikou režisérka filmu Barbora Johansson, zakladatelka filmově-diskusní platformy KINOLAB?

Jedním z nejvtipnějších snímků letošního ročníku MFDF Ji.hlava je jednoznačně Nosičhoven In da Haus. Natočil ho student filmové teorie v Brně Viktor Strmiska a získal za něj zvláštní uznání poroty My street films. Dokument se umístil také v TOP Ji.hlava Online dle sledovanosti, a to na 14. místě.

Třetí próza amerického básníka Bena Lernera se vrací k postavě Adama Gordona, básníkova alter-ega. Zavádí nás do Adamova dospívání v konzervativním kansaském městečku Topeka a skrze hlasy Adamových rodičů pojednává o rodině, traumatu, maskulinitě, politickém pokrytectví, a především o jazyce.

Dokumentarist*ka Kateř Tureček na letošním ročníku MFDF Ji.hlava představilx svůj absolventský film s názvem Lidi, jenž má reprezentovat „upřímný vhled do života trans* lidí v Česku“.

Album Sad & Savage je sympatický projekt další ženské rapperky, které bychom měli věnovat více pozornosti. Luisa opustila suverénnost a schematičnost typickou pro mainstreamovou rapovou scénu a dovolila si nahrát zranitelnou a komplexní desku.

Nová sbírka Zbyňka Fišera se pohybuje na pomezí. Odehrává se na hranici znepřátelených států, na pomezí života a smrti, osciluje mezi mýtem a realitou. K zachycení průniků tak komplikovaných volí autor značnou fragmentárnost a měnící se perspektivy.

Grandhotel nad propastí, kolektivní biografie představitelů frankfurtské školy Stuarta Jeffriese, vypráví příběh kritických teoretiků, zejména z řad židovských intelektuálů počátku 20. století, sdružujících se kolem Institutu pro sociální výzkum přezdívaného také Café Marx.

Novela s názvem Boje a proměny jedné ženy byla přeložena do češtiny necelý rok poté, co vyšla ve Francii. Louis pokračuje v mapování své rodiny – v předchozích textech se věnoval osudu vlastního otce či bratra, nová kniha je zasvěcena matce.

Záhy po své české premiéře se Trojúhelník smutku stal miláčkem publika. Nadšené přijetí si vysloužil jako nekompromisní satira současného západního světa tepající zhýčkanost nejmajetnějších. Do jaké míry ale tyto floskule skutečně naplňuje?