Publikace V chapadlech murmuru vychází ze stejnojmenného podcastu. Jan Bělíček zde pod pojmem globální literatura sdružuje současnou světovou prózu charakteristickou tím, že v ní rezonují krize a současná společenská témata.

Liliputin Jana Němce, pětice krátkých próz o dopadech ruské invaze na civilisty, trpí jak absencí hlubší zkušenosti autora s tématem, tak neobeznámeností s prostředím. V nejsilnějších momentech knihy nepředstavitelnost války aktivně tematizuje.

Moldavsko-rumunská spisovatelka a žurnalistka Tatiana Ţîbuleac svou třetí prózu zasazuje do Kišiněva, svého rodného města. Skrze vyprávění o dívce ze sirotčince reflektuje život v mnohonárodnostní metropoli během osmdesátých let a ohledává identitu skrze jazyk.

Hana Blažková se ve své monografii Literatura bez úvazků? zamýšlí nad situací devadesátých let v českém literárněvědném kontextu. Své politické čtení demonstruje na případu Michala Viewegha, spisovatelské celebrity nově se ustavujícího kapitalistického knižního trhu.

Leïla Slimani dává ženským hrdinkám prostor ve všech svých dílech a pokaždé k nim a jejich svobodě přistupuje z jiného úhlu. Argo letos vydalo její nejnovější komiks Ruční práce, v němž ohledává vnitřní svobodu pozapomenuté průkopnici plastické chirurgie Suzanne Noël.

Třetí próza amerického básníka Bena Lernera se vrací k postavě Adama Gordona, básníkova alter-ega. Zavádí nás do Adamova dospívání v konzervativním kansaském městečku Topeka a skrze hlasy Adamových rodičů pojednává o rodině, traumatu, maskulinitě, politickém pokrytectví, a především o jazyce.

Nová sbírka Zbyňka Fišera se pohybuje na pomezí. Odehrává se na hranici znepřátelených států, na pomezí života a smrti, osciluje mezi mýtem a realitou. K zachycení průniků tak komplikovaných volí autor značnou fragmentárnost a měnící se perspektivy.

Grandhotel nad propastí, kolektivní biografie představitelů frankfurtské školy Stuarta Jeffriese, vypráví příběh kritických teoretiků, zejména z řad židovských intelektuálů počátku 20. století, sdružujících se kolem Institutu pro sociální výzkum přezdívaného také Café Marx.

Novela s názvem Boje a proměny jedné ženy byla přeložena do češtiny necelý rok poté, co vyšla ve Francii. Louis pokračuje v mapování své rodiny – v předchozích textech se věnoval osudu vlastního otce či bratra, nová kniha je zasvěcena matce.

Poezie vyžadující spolupráci čtenáře, který se nezalekne výzev a proměn světla s možností sahat až ke tmě. Verše, které po vás budou chtít, ať se taky trochu snažíte. I tak by se dala charakterizovat Vackova sbírka Měňagon.

Pavel Barša v publikaci Román a dějiny pojednává vztah mezi teoriemi románu a myšlením o dějinách, jejich aktérech a smyslu. Na pozadí sporů o románovou formu autor formuluje svůj příspěvek do debaty o západních dějinách a propojení individuální a kolektivní temporality.

David Graeber a David Wengrow se ve své knize The Dawn of Everything ptají, proč si nedokážeme představit alternativu ke globálnímu kapitalismu. Za pomoci moderní antropologie a archeologie ničí staré miskoncepce, které nám v přemýšlení o alternativách brání.

Druhá próza Heleny Černohorské pojednává o osudech německé dívky, která je po válce poslána na nucené práce. Autorka opět tematizuje rovinu osobních vztahů, které jsou spoluutvářeny vnějšími historickými událostmi; ty však nejsou hlavním námětem a slouží spíše k dokreslení atmosféry a pozadí příběhu.

Změna klimatu je fakt, stejně jako psychologické překážky, které lidstvo nutí tuto skutečnost popírat. Právě ony pohnutky zkoumal britský spisovatel George Marshall v knize Ani na to nemyslete s výmluvným podtitulem Proč náš mozek ignoruje klimatickou změnu.

Zkušená autorka debutuje formálně odvážnou novelou s autobiografickými prvky, která zobrazuje několik let vztahu dospívající dívky a jejího padesátiletého učitele.

Trojice začínajících tvůrců se spojila v původním českém queer komiksu Mezitah: Jádro pudla. Dva z autorů, Albert Maršík a Filip Zatloukal, nám přiblížili pozadí vzniku komiksu.

Dravec, nový komiksový román Davea McKeana sice nevyniká výřečnými textovými pasážemi ani dechberoucím příběhem, zato autor skvěle zachycuje mystickou atmosféru fiktivní říše i svět plný smutku.

Publikace Tíha a beztíže folkloru mapuje takzvané folklorní hnutí v Čechách a na Moravě v druhé polovině 20. století. S etnomuzikologem Vítem Zdrálkem jsme se bavili o pozadí jejího vzniku, o specifikách orálněhistorického bádání a o proměňujících se rolích folklorního hnutí ve společnosti.

Spisovatel a známý reklamní marketér Ondřej Hübl na motivy aktuálního politického a generačního štěpení napsal thriller Opona. Knize chybí nejen jakýkoliv nadhled, ale i snaha o mezigenerační porozumění.

Prostor vymezený vypínači, blízko a daleko mezi světlem a tmou. Kudy se vydat? Hledání místa, hledání pokoje, hledání sdílené polohy, když to poslední bylo ukončeno. Bernadeta Babáková debutuje tematizací zániku a konce, lásky i bezdomovectví.