Kořeny klacku
Na podzim roku 2018 vyvstala na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v několika jedincích potřeba soustavně se vyjadřovat k dění okolo sebe a vztahovat se tak ke světu. Pár studentů volalo po vhodném prostoru, až si uvědomilo, že nejlepší bude si ho vytvořit na vlastní pěst. Po několika diskusích a přirozeném úbytku aktivistů se ustavilo stabilní jádro a od stromu naší alma mater se odlomil Klacek.
Svou činnost zahájil 16. ledna 2019 a za rok prorostl Facebookem do takové míry, že si musel rok na to zasadit nový web. Postupně na sebe z řad pravidelně přispívajících externistů nabalil i nové redaktory. V současné chvíli sestává z deseti studentů, kteří se rádi rýpají v divadle, hudbě, filmu, tanci, výtvarném umění, loutkách, cirkuse i literatuře a drze diskutují nad tím, jak kvalitní kultura je obklopuje. A taktéž z jednoho grafika, který se stará o to, aby to rýpání nějak vypadalo. Kromě článků na různorodá témata v pondělí pravidelně publikujeme recenze na nově vydané knihy a středu infiltrujeme tipy a antipy v pravidelném Aportu.
Naše prsty však nekončí za obrazovkami notebooků. V červnu 2019 jsme uspořádali první Klakci, kde si všichni zúčastnění mohli projít tříhodinovou bojovku po Praze zakončenou opékáním buřtů, popíjením piva a debatováním na východním cípu Ostrova Štvanice. Na podzim 2019 jsme spolupořádali s BOKem kulturně zaměřenou PrereKVÍZitu v baru Kamenická. V lednu 2020 se v Kampusu Hybernská konala Klakce vol. 2, na níž jsme oslavili narozeniny a za doprovodu hudebníků a kapel pokřtili nový web.
Smyslem Klacku není stát se uzavřenou elitní komunitou, ale naopak otevřenou platformou pro nejrozmanitější příspěvky. Do této chvíle na Klacku publikovalo text přes 40 autorů (včetně stále redakce) a další jsou za dveřmi. Jsme rádi, že jste a píšete s námi. Pevně věříme, že máme co říct, a doufáme, že i čím oslovit.
Pojďte v tom být s námi.
Vaši Klacci!
REDAKCE
Tomáš blatný
Přestože je Tomáš studentem divadelní teorie, historie a kritiky, má neustálou potřebu ventilovat nabyté zkušenosti v praxi – trénuje street dance v pražském DDM a věnuje se divadelní tvorbě v uskupení Akolektiv Helmut. Doufá, že jeho opakovaná setkání s pedagogikou na různých úrovních jednou vyvrcholí ve vykonávání učitelské profese, aby tak mohl přestat s remcáním nad nedokonalým stavem věcí a zasadit se o jeho zlepšení přímo zevnitř. Mimo jiné velmi rád organizuje, co se namane, a vytváří seznamy pro jakékoli účely.
Články autora
Vojtěch Frank
Nadšenec do sovětské (a nejen sovětské) hudební kultury. Moc by chtěl přijít na kloub tomu, co je to socialistický realismus v hudbě (realistická hudba?!) a čím byla hudba v socialistickém bloku. Zajímá ho, do jakých vztahů vstupuje hudba se slovem, s vizuálem, s naší psychikou, s naší pamětí… Chce odhodit předsudky a pořádně se do těchhle dost kalných a nevyzpytatelných vod ponořit.
Články autora
Anna Fremrová
Anna studovala bohemistiku a překlad francouzštiny, až vystudovala komparatistiku. Má ráda dekadentní básníky, zachraňování rozbitých věcí, vůni kávy a červené víno. Když zrovna nehledá něco v knihovně, vymýšlí dětské knížky, co nikdy nezrealizuje, peče francouzské koláče, překládá šílené francouzské texty, pátrá po ještě šílenějších literárních ornamentech nebo předstírá, že pracuje (někdy ani to ne) při sledování Přátel.
KRISTINA HAMPLOVÁ
Studuje češtinu a španělštinu na fildě. Čekání na objevení dosud netušeného, ale výdělečného talentu si krátí čtením a občas i psaním. Třeba pro Klacek. První knížka, která ji dojala, byla O Smutném tygrovi, teď ale hledá spíš literaturu, která v člověku probouzí sucho v krku a pískání v uchu. Dále ráda těší své zbývající přátele nevyžádanými přednáškami o své poslední popkulturní fascinaci, sleduje reality show a zápasy MMA. Kdyby mohla poobědvat s jednou významnou osobností z minulosti, vybrala by si Terezu Pergnerovou.
Články autorky
JARMILA IVASKOVÁ
Bývalá bohemistka, která přeběhla k žurnalistice hlavně proto, že ze Smetanova nábřeží je hezčí výhled na Hrad. V Klacku od ní žádné kreativní výlevy nečekejte, je poslední, kdo čte texty před publikováním, a snaží se odstranit veškeré pravopisné a jiné neduhy. Má prochozená všechna instafriendly kafíčková místa a avokádovej toust je nebe! Neumí odejít z knihkupectví bez nové knížky a její guilty pleasure jsou španělské seriály na Netflixu.
Články autorky
ŠÁRKA KADAVÁ
Šárka vždycky snila o tom, že bude novinářkou. Pak šla studovat bohemistiku (protože se nedostala na žurnalistiku) a propadla otázkám filosofického bytí a lásce k literatuře. S bytím si stále neví rady, takže si alespoň (chronicky) plní svoji knihovnu všemožnou literaturou, tam je vše. Ve volném čase sní o dobách, kdy kniha nebyla jen konzumní položkou na trhu, snaží se přijít na kloub tomu, zda skutečně existuje sedmá funkce jazyka, nebo bloudí po horách a jinak tvarovaných krajinách s dobrými zlomenými beaty v uších.
Články autorky
FILIP NOVÁK
Filip platonicky miluje divadlo a literaturu, proto studuje bohemistiku na fildě (nebo to aspoň úspěšně předstírá) a k tomu autorské herectví na DAMU. Uchvátil ho surrealismus, fyzické divadlo a nový cirkus. Tajně přemýšlí o odjezdu s maringotkou na druhý konec světa, ale zatím stále jezdí jen do svých rodných Jizerských hor, kde mezi sněhem, jehličím a žulou hledá zakopaného sudetského Všehomíra.
Články autora
KAMILA SCHEWCZUKOVÁ
Na gymnáziu zahořela pro teoretickou stránku literatury a kááčko neboli kulturní antropologii. Na bakaláři vystudovala dvojobor bohemistiky s religionistikou a nyní pokračuje studiem antropologie a komparatistiky. Věčné úsilí dohnat svůj seznam četby doplňuje snahou sledovat současnou českou a slovenskou literární scénu. Když zrovna nevysedává (už čistě ze setrvačnosti) v knihovně, vyráží s kamarádkami a kamarády na vandry do českých luhů a hospod.
Články autorky
Barbora Schneiderová
Barbora dávno propadla vůni divadelních sedaček a hlubokému hlasu českých herců, a tak často píše o divadle. Než začala studovat Divadelní vědu na FF UK, vycepovali ji novinářští matadoři na VOŠPu, snad proto ráda škrtá v textech a píše o věcech, o nichž se nemluví. Čím dál častěji fušuje i do literatury. Ráda o všem diskutuje nad půllitry a krmí kamarády spoustou jídla se spoustou koření, sní o cestách do pouště a životě u mořskýho břehu.
Články autorky
ŠTĚPÁN TRUHLAŘÍK
Do studia na univerzitu Štěpán nastoupil s ročním zpožděním. Tento volný rok zakusil jablka tvrdé práce v švarcsystému. Od spolupracovníků se na oplátku naučil poslouchat rap, chodit na techno a kouřit cigaretu v ústech bez odklepání. Nyní studuje dvouobor bohemistika a historie. Dlouhé večery tráví bádáním o období, kdy se nosila fialová saka s vycpávkami a před reprízou Majora Zemana byl komentář upozorňující na jeho ideologičnost. Ve svém volném čase rád zajde do Ďolíčku na klokany nebo „vezme do dlaní dálku“ – vyrazí s dalšími trampy-kamarády na vandr.
Články autora
MICHAEL BRYCH
Vystudoval pravoslavnou teologii, ač chtěl být psychologem. K redakčním pracím a grafice přičuchl již na gymnáziu při tvorbě školních novin. Od mládí se marně snaží najít smysl života a něco, co by ho bavilo dělat, stejně marně také přestává kouřit. Chtěl by umět kreslit, umí hrát na kytaru. Má rád zámořská bílá vína a černou považuje za nejlepší barvu. Kávu pije bez cukru a v jednoduchosti vidí eleganci. Nemá rád pozéry, ucpané dřezy, Comic Sans a nezarovnané texty.