Magické slovo mukumú mohlo být v knize klidně jediným

4. ledna 2021

WEBMukumu.jpg

Dětská kniha Mukumú zachycuje melancholickou atmosféru jednoho všedního severského dne na opuštěném ostrůvku, obklopeném jen skalami a vykukujícími hlavami tuleňů. Skrze stručný příběh ukazuje útržky divoké přírody i specifického charakteru jejích obyvatel. Otázkou je, do jaké míry se k sobě hodí zvolený vizuál s textem laděným jako vyprávění pro malé děti.

Kniha, publikovaná na sklonku roku 2020 v nakladatelství Argo, vznikla na základě krátkého animovaného filmu, ověnčeného cenami z festivalů i chválou kritiky. Původní scénář a animaci převedla Pavla Baštanová do knižní podoby a její ilustrace, o něco barevnější a veselejší než ve filmu, doplnil text Lucie Šavlíkové, který nahrazuje filmovou animaci a umožňuje posun děje.

Jedním obyčejným dnem provází malá holčička, jež vypráví, jak to u ní doma chodí, jak se jim žije na ostrově i co běžně dělají rodiče. Sama se během dne snaží skamarádit s krabem, kreslí si do písku nebo třeba pozoruje oknem maminku, jak nalévá horkou kávu do hrnku. Vedle konkrétních momentů se stručné knize výborně daří zachytit i obecnější charakter života na samotě: ať už z pohledu rodiče a monotónnosti každodenních úkonů, jako je rybaření nebo svolávání krav kouzelným slovem mukumú, nebo dítěte, které si nemá přes den s kým hrát, snaží se hledat si zábavu v maličkostech kolem domu a nakonec mu nezbývá nic jiného, než si vymyslet imaginárního kamaráda. 

Čtěte také: Víš, že umřu? Dětská literatura o smrti vůbec není jen pro děti

Nakladatelství uvádí knihu jako vhodnou „pro docela malé, větší i úplně velké čtenáře“. Strukturou i rozsahem vyprávění se hodí pro malé děti, tím spíš ke čtení s rodiči – ilustrace jsou pouze poskrovnu doplněny textem, a jsou tím pádem ideální pro zkoumání dětskýma očkama. Starší čtenář si pak spíš než kravičky a dětské hry užije zvláštní melancholickou náladu vykresleného severu. 

FOTO2Mukumu.jpg


Vyprávění pro děti

Určité limity čtenářského požitku (ať už jde o čtenáře v jakémkoliv věku) nicméně přináší právě kombinace textu s ilustracemi. Kniha poněkud trpí tím, že byla přepracována z původního animovaného filmu. Ten si vystačil beze slov a drobnými vykreslenými momenty se v něm Baštanové dařilo skvěle zachytit i hlubší existenciální problémy rodiny žijící osamoceně uprostřed drsné přírody, například v obrazu matky, která si tahá kuchyňskou židli na útes, aby v klidu sledovala moře a na chvíli utekla od všednodenních úkonů v domě a chlívě. K minimalistickému vizuálu se však v knižním Mukumú připojil text, který cílí výhradně na menší čtenáře. Jednoduchým jazykem vypravěčka explicitně líčí, co a jak se děje, místy popisuje, vysvětluje – tak, aby stihli sledovat vyprávění (a zabavili se) i ti nejmenší: „Máma šla jako obvykle ke kravám. Máme tři, hnědou, šedou a strakatou. Že neuhodnete, jak se jmenují? No jasně: Hnědka, Šedka a Stračka!“ Lucii Šavlíkové se tak sice podařilo vytvořit zábavný narativ pro děti, ale ilustrace se vedle něj stávají doplňkem, který je paradoxně méně výmluvný, než kdyby byl vizuál ponechaný bez textu (nebo doplněný jen minimálně) a cílený na dospělejšího pozorovatele.

FOTO1Mukumu.jpg

Přestože text i ilustrace vypráví stejný příběh, každý ho vypráví trochu jinak. Tím dochází ke kolizi motivů, které buď zůstaly z původního animovaného filmu, nebo naopak přibyly v rámci cílení knížky i na mladší čtenářstvo. Momenty běžného dne na ostrově, jež kniha s lehkostí zachycuje, mohou být sice zábavné pro každého, malé dítě však velmi těžko pochopí, proč zasmušilý tatínek skáče po ránu z útesu do moře, míří promočený domů a usměje se trošku až po dvou hrncích kávy. Dospělý se pak při samostatné četbě jen s potížemi dostává přes chlebíka Tulíka nebo krávu Hnědku. 

U dětských nebo obecně rozsáhle ilustrovaných knih je samozřejmě pro nakladatele lákavé doporučení pro co nejširší věkové spektrum příjemců. Mukumú se pokouší o věčný ideál knihy pro všechny generace, ale mnohem více by mu prospěla užší čtenářská základna. Ať už vycházející z původní hloubavější minimalistické animace, nebo naopak z vyprávění naplno uzpůsobeného začínajícímu čtenáři. 

ŠAVLÍKOVÁ, Lucie a BAŠTANOVÁ, Petra: Mukumú. Praha: Argo, 2020. 

Previous
Previous

Anketa: Příklady pozitivní maskulinity lze najít v románech, pornu i Bibli

Next
Next

Kulturní počin roku 2020: Muzeum paneláků, špionážní opereta i české country