Winklerova Knížka chovance Jeana Geneta sleduje osud pozoruhodného vyvrhele, zločince, prostituta a homosexuála – „posledního prokletého básníka“ a „Orfea ze stoky“ –, za kterého se u francouzského prezidenta přimluví i Sartre, Cocteau nebo Picasso.

Francouzský umělec Hyacinthus vytváří z ilustrací a z koláže citací starověkých myslitelů eklektickou mytologii o vzniku světa. Kosmogoniály vydalo v dubnu nakladatelství Argo a z letošní nabídky komiksů rozhodně nevyčnívají jen díky zdobnému hřbetu.

Alena Mornštajnová se ve své nové knize Listopád věnuje alternativní historii po krachu sametové revoluce. Jednorozměrný příběh s prostoduchými postavami čtenáři předkládá již mnohokrát vyprávěné příběhy spíše než zamyšlení nad možným směřováním dějin.

V březnu vyšla Biance Bellové v nakladatelství Host sbírka povídek Tyhle fragmenty. Texty akcentují nadčasová témata, která se mohou týkat všech: boj s pošramocenými vztahy, snaha zavděčit se rodičům, strach ze stárnutí či osamění.

Daňa Horáková ve svých vzpomínkách ukazuje Pavla Juráčka z nové perspektivy. S tím se snaží vypořádat celá řada reakcí. A to do takové míry, až se úplně ztrácí fakt, že Horáková v první řadě napsala knihu.

Kniha Rozára a Černý Petr čili O větrných mlýnech pomáhá vyvracet představu o nutnosti obsahové a formální jednoduchosti v tvorbě pro děti. Její autor Radek Malý zde objevně prozkoumává hranice literárního experimentu v textu určeném mladším čtenářům.

Anna Luňáková publikovala své dva debuty – prozaický a básnický – téměř současně. Tok řeči se v básnických skladbách knihy Jen ztratím jméno žene kupředu bez zastavení a snadno může nechat čtenáře za sebou.

A je tu další nominace Petra Borkovce na Magnesii Literu. Tentokrát, poprvé, v kategorii próza. Sbírka krátkých textů Sebrat klacek, která vychází s vepsanou datací 2020 v nakladatelství Fra, bere čtenáře do fascinující obrazárny.

Studenti a studentky ateliéru intermédií z brněnské FaVU VUT vydali společnou knihu Sedimenty, diagnózy, wellness (Host, 2021). V žánrově nezařaditelném textu se věnují otázkám příprav na dystopickou budoucnost, hranicím současné textuality, ale i autorství v post-internetovém věku.

Autobiografický debut polské spisovatelky Weroniky Gogoly Po troškách s ironií a břitkostí nahlíží na život v malé karpatské vesnici. Ten se na jednu stranu může zdát rutinní a fádní, očima malé dívky je ale dobrodružný a nevyzpytatelný.

Vznik první republiky se pojí i s počátky nenápadného fenoménu – trampingu. S Janem Pohunkem a Janem Randákem jsme hovořili o nové knize Putování za obzor: Tramping v české společnosti 1918–1989, ve které shrnují vývoj tohoto různorodého hnutí.

Liv Strömquist v grafickém románu Nejrudější růže rozkvétá prostřednictvím filozofických a sociologických teorií zkoumá, jestli je člověk v dnešní narcistické, svobodomyslné a konzumní společnosti schopný milovat – nebo zda o to má vůbec ještě zájem.

Ema Labudová ve své druhé knize otevírá problematiku poruchy příjmu potravy a ukazuje její zakotvení v rodinných vztazích. Příběh Lady, od dospívání k brzké svatbě, je poznamenán nemocí, přestože zvenčí odpovídá běžnému maloměstskému životu.

Pokud v posledních letech nějaká témata rezonují ve společnosti, patří mezi ně rozhodně evropská koloniální historie a vypořádávání se s tímto dědictvím. Do takového ovzduší vstupuje nová kniha Civilizace francouzského romanopisce Laurenta Bineta.

Známé osobnosti mají ambici svými autobiografiemi pomoci ostatním. Často také využívají početné základny fanoušků k oživování společenských témat, která povolaní političtí zástupci přehlížejí nebo o nich mluvit zkrátka nechtějí.

Deti Hamelnu jsou debutovou sbírkou slovenské autorky Dominiky Moravčíkové, kterou vydalo v minulém roce nakladatelství Skalná ruža. Tematicky i jazykově komplexní dílo vyniká šíří perspektiv, které autorka dokáže v básních zpřítomnit.

In Koli Jean Bofane ve svém románu Congo s.r.o. líčí poměry, které už po desetiletí přetrvávají v jeho vlasti. I přes humoristický nádech knihy jde o zneklidňující čtení, které je výpovědí o odvrácené straně globalizace.

Apatie, marasmus, prázdnota – slova vystihující náladu prozaické prvotiny Elsy Aids. Katastrofa je za dveřmi, ale vypravěč tráví dny sledováním porna a nákupem potravin ve slevě. Je kniha přitakáním společenskému marasmu, nebo mu chce vzdorovat?

Redakce Klacku již před rokem reagovala na uzavření knihkupectví sestavením seznamu nakladatelů s informacemi, kde je možné a vhodné knihy nakupovat. Nyní přicházíme s aktualizovanými tipy na tituly, jejichž koupí můžete jednotlivá nakladatelství podpořit.

Jan Bělíček ve své podcastové sérii V chapadlech murmuru mapuje témata v současné světové literární tvorbě. Mezi řadou děl se však objevuje jen malé množství českých knih. Proč česká literatura reflektuje jiná traumata než ta světová?