Dekadence zdaleka neznamená jen dandyovské elegány, svůdné ženy a zvrhlé orgie. Právě duchovní stránka dekadentní poezie, její oscilace na hranici provokací a zavržení vlastní tělesnosti totiž dává šokujícím dekadentním obrazům nutný hlubší smysl.

Na konci 19. století vzniká široká škála obrazů odrážejících extatické prožitky a sexuální deviace, stylizovaných autoportrétů, ale i zjednodušených grafik a zdobných secesních obrazů. Všem je společné jedno: vztah k biblické tradici.