V březnu vyšla Biance Bellové v nakladatelství Host sbírka povídek Tyhle fragmenty. Texty akcentují nadčasová témata, která se mohou týkat všech: boj s pošramocenými vztahy, snaha zavděčit se rodičům, strach ze stárnutí či osamění.

Sedmi autorům byly přiděleny úryvky z osobních zápisků Olgy Joklové, ženy trpící nemocí motýlích křídel, které následně posloužily jako výchozí inspirace pro jejich tvorbu. Z experimentu vzniklou Motýlí knihu však drží pohromadě především tento mimoliterární koncept.

Dlouhá trať je čtvrtou knihou Viktorie Hanišové a na rozdíl od předchozí trojice se nejedná o román, nýbrž o soubor sedmi povídek. I přes změnu literárního žánru se však autorka dál drží pohlcující atmosféry nejistoty, strachu a napětí.

Zejména v situaci posledních měsíců, kdy byl náš osobní i veřejný život omezen do prostoru mezi čtyřmi stěnami se ukazuje, jak podstatné je pro naši psychiku jejich běžné oddělení. Chování lidí, uzavřených ve stísněném prostoru, je koneckonců také častým námětem literárním a filmovým.

Poté, co jí byla loni udělena Nobelova cena za literaturu za rok 2018, se Olga Tokarczuk (1962) stala pátým oceněným polským autorem vůbec. Kromě jejích devíti knih si od letoška může český čtenář přečíst i nejnovější Bizarní povídky, které vyšly v nakladatelství Host v překladu Petra Vidláka.

Vůbec první český překlad soudobého rakouského autora Clemense J. Setze seznamuje čtenáře s jedinečným literárním stylem. Svazek osmnácti povídek nás zavádí do tragikomických hlubin lidské existence.

Výrazný povídkový soubor Hranice lesa Vratislava Kadlece je barevnou směsí grotesky, fantastiky a absurdity s nečekanými zvraty a závěry. „Nechat se překvapit“ se tak stává při četbě o něco naléhavějším požadavkem, než jsme u realistických žánrů zvyklí.