Budova č. 6: intimní a bohatý život kultury na jedné periferii
22. června 2023
Budova č. 6 ve Veselí nad Moravou je malý DIY prostor v areálu polorozpadlých železáren, v němž se pořádají především koncerty, ale také výstavy, a který funguje trochu jako klubovna. Udržuje ji malý kolektiv přátel nejen z Veselí a prostor má své místo na české alternativní hudební scéně. Doplňuje místní společenské vyžití koncentrované zejména v podniku Kafé v kině o prvky DIY kultury; i přes nezávislost ale jejich úspěch souvisí se směřováním kulturní politiky města a oborovým zaměřením organizátorů*ek Reportáž vychází z loňského podzimního koncertu pražské kapely Cold Cold Nights a Tamara na Budově č. 6.
Do Veselí nad Moravou přijíždíme z Prahy pár hodin před koncertem. Jakub s Lenkou, která na podzimním turné doprovází pražské Cold Cold Nights se svým sólo projektem Ivy Z, odtud pocházejí a společně s pár známými tu organizují undergroundové kulturní akce. Základnu mají v Budově č. 6, v níž probíhají koncerty a která funguje taky trochu jako klubovna: jejich kamarád tu třeba pořádá promítání pro děti. Nejdřív se ale stavujeme v podniku Kafé v kině, středobodu místní kultury, v němž se potkáváme s jejím místním šéfem Michalem Blažíčkem. Ten nám narychlo půjčuje přenosné topení, abychom na Budově nezmrzli, a lituje, že samotný koncert nestihne. Přátelské vztahy a pomoc doslova na zavolání přiléhavě demonstrují propojenost místních a města v kulturní sféře.
Zbourat zkušebny a postavit obchoďák
Budova č. 6 se nachází na soukromém pozemku železáren, které tu vyrostly v 60. letech a zásadně ovlivnily podobu města. Zdvojnásobil se počet obyvatel a vyrostlo několik nových panelových sídlišť; nevyhnutelně se proměnila také kulturní scéna. Industrializace měla svůj podíl na novém zájmu o moderní rockovou hudbu, jak si v Respektu v článku o kultuře na periferii všímá i Pavel Turek. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se totiž ve zdejším zámeckém parku konaly hojně navštěvované koncerty průkopníků české nové vlny. Mezi folklorem a alternativou tak docházelo k prolínání a komunikaci, jejichž výsledkem je podle Turka současná rozmanitá kulturní scéna ve Veselí.
Dnes je většina areálu železáren, v nichž namísto původních dvou a půl tisíců zaměstnanců pracuje jen pár desítek, opuštěná a chátrá. Jednu z polorozpadlých budov si tak přisvojili Lenka s Jakubem a Vojtou z Billow. Prostor nejdřív používali jen jako zkušebnu a až postupně se aktivity kolem Budovy rozrostly. Zkušebnu měli jinde ve Veselí už dřív – plácek s Kauflandem naproti Kafé v kině býval v desátých a nultých letech centrem místní alternativní hudební scény, ve dvou rozlehlých opuštěných budovách zkoušelo víc kapel. Se stavbou obchodního domu, dnes jednoho ze čtyř obřích nákupních center ve Veselí, do nichž dojíždějí lidé ze širokého okolí, ale došlo i ke zbourání těchto budov, což způsobilo decentralizaci a prakticky rozpad zdejší undergroundové punk scény.
Autor: Oliver W. Quinn alias Hello Incognito
Všichni jsme vystudovali humanitní obory
Lenka a Jakub se svojí kapelou – v té době Strangers in the City – pokračovali dál. Začali ale studovat v Praze, a tak prostor, který by byl zkušebnou a zároveň v něm mohli pořádat i další koncerty, hledali spíš tady. Až po neúspěšných pokusech a po konci studií se rozhodli navrátit do rodného Veselí. Nebyli v té době sami, protože když v roce 2018 přišli zpátky, kultura tu už vzkvétala právě díky lidem jako Michal Blažíček, který se podobně jako oni vrátil z velkého města a od roku 2012 řídí místní kulturu. Všichni zmínění vystudovali humanitní obory – divadelní vědu, žurnalistiku nebo polonistiku – což se ukazuje jako jeden z klíčových faktorů. Jakub mě v této souvislosti upozornil na článek Jana Bělíčka na Alarmu, který mapoval kulturní situaci ve Zlíně. Město, které má sedmkrát více obyvatel než Veselí, disponuje kupodivu mnohem omezenějším kulturním životem. Jedním z faktorů je také zaměření studijních oborů Univerzity Tomáše Bati, vyhlášený je totiž marketing a humanitní obory, respektive filozofická fakulta, tu absentují. Podobně jako ve Veselí se v jádru širšího společenského problému nachází otázka, jak udržet v periferních regionech a jejich centrech nové generace aktivních lidí. Živoucí kulturní scéna s finanční i personální podporou města může nabídnout odpověď.
Pojetí kultury se ve Veselí v roce 2012 radikálně změnilo a hlavní tváří se stal nový ředitel Michal Blažíček. Ve své koncepci usiloval o decentralizaci kulturních aktivit, která vedla k dnešní podobě místní mainstreamové scény. Nyní už dvanáctým rokem řídí Veselské kulturní centrum, které zaštiťuje většinu společenských aktivit ve městě – od promítání po koncerty a jarmarky – a které je z neobvykle velké části dotované z městské kasy. I to je příčinou, proč tu kultura funguje aktivně a v různých podobách. Jedním z center je také budova bývalé videopůjčovny, nyní kina Morava na sídlišti. V roce 2012 tu zřídili Foajé, které se pak přetavilo pod vedením Adama Procházky a Lukáše Báborského do moderní kavárny v brněnském stylu, Kafé v kině, nebo jak říkají místní kaféčko. Úspěch tu už v roce 2015 sklidila třeba Katarzia a minulý rok tu odehrála koncert americká zpěvačka Shilpa Ray.
lokální kultura rovná se DIY
I přes kamarádské vztahy s provozovateli kavárny je ale Budova č. 6 a aktivity s ní spojené určitým doplněním Kafé v kině a jeho kulturní politiky. Ceny jsou v kavárně na maloměsto poměrně vysoké, a i hudební výběr je kompromisem mezi mainstreamem alternativy a jazzovými koncerty. Podle Jakuba může hrát roli také to, že práce ředitele kulturního centra je natolik časově náročná, že Blažíček už nemá čas sledovat dění na česko-slovenské alternativní hudební scéně tak podrobně jako dříve. Aktuální program Kaféčka mu dává za pravdu: v únoru tu byly slovenské devadesátky a písničkář Jan Burian. Drive, který mělo Kaféčko při svém vzniku v roce 2011 a kterým cílilo na mladší generaci posluchačstva, postupně upadl. Zatímco v počátku fungování se Kafé v kině zaměřovalo na okrajovější žánry, nyní zde probíhají spíše masovější akce, jako halloweenské či valentýnské párty. Ve změně programové orientace hrají roli také dopady covidové pandemie. Jakub si ale vzpomíná i na koncert chicagského rappera Serengetiho, který ho v jeho hudební tvorbě ovlivnil, potom, co tu odehrál show v roce 2013; nenápadné a hůře uchopitelné kulturní vazby krystalizují a zvýznamňují tak na první pohled možná náhodné kulturní akce na periferii.
Budova č. 6 doplňuje lokální společenské vyžití o další výrazný prvek: DIY kulturu. Vypovídá o tom už sám prostor: klub tvoří jedna hlavní místnost s pódiem, na záchod se chodí podle svíček a splachuje se kýblem; zbytek domku se pomalu rozpadá podobně jako celé železárny. Budova č. 6 funguje svépomocně: skupina kamarádů udržuje komunitu a dění na lokální undergroundové scéně, která přesahuje hranice obce, bez dotací, z vlastních peněz a s minimálními náklady. Hlavní akce představují koncerty, dodnes jich proběhlo něco přes dvacet; jejich poznávacím znamením na Budově je vizuální projekce při setech. Videa vybírá kapela a často dochází k náhodným a zábavným protnutím, což posiluje přátelskou až spikleneckou atmosféru. Jakub oslovuje kapely z české i evropské alternativní scény, které se mu pro úspěch a dobrou pověst už ozývají i samy. Jádro publika Budovy tvoří místní nadšenci odrostlí na punkové scéně, jinak je skladba návštěvníků různorodá a dramaturgie je tak zaměřená od folku přes indie až po hardcore/post-punk. Akce se šíří skrze soukromé facebookové události – organizátoři*rky zvou hlavně své přátele, kteří zas mohou pozvat své, a intimní přátelská atmosféra panuje i na koncertech. Takže když na Cold Cold Nights a Tamaru přichází neznámý starší muž, Lenku a Jakuba to znepokojí – obávají se krádeže nástrojů přes noc. Nic se ale nestane a identita neznámého muže je odhalena až o několik týdnů později: jde o otce Jakubova kamaráda. Známí přijíždějí z okolních měst, třeba duo Carya, které stojí za brněnskou Kafarou, ale i ze zahraničí – fanouškem a přítelem Budovy je i Filip Zemčík, stojící za mezinárodním kazetovým labelem Z Tapes. I díky kontaktům s ním odehráli Billow v pandemickém roce 2022 na poměry tuzemské alternativní scény překvapivé turné v Japonsku.
Ska ze Strážnice i indie z Prahy
Kromě koncertů a vlastních hudebních projektů provozuje Jakub i kazetový label Bughead Records, na němž vyšla třeba deska rakouského hudebníka usazeného v Brně, Nichiho Mleboma, nebo právě alba dua Carya. Kromě přitahování alternativní kultury do Veselí tak tvoří kolektiv kolem Budovy i platformu pro lokální hudebnice*íky a umělkyně*ce a pomáhá jim prosadit se: také skrze kontakty s lidmi z nedalekého festivalu Beseda u Bigbítu, zejména přímo s jeho ředitelem Pavlem Uretšlégrem, který mimo jiné zakládal Ceny Vinyla, pochází z Veselí a přes Vinylu pořádá akce i na Kaféčku. Mezi takové umělce*kyně patří písničkáři Barbora Hora nebo Hello Incognito, kterým nedávno vyšla deska nebo EP na zmíněném labelu. Oba tvoří širší komunitu kolem Budovy č. 6, podílejí se na jejím chodu jako grafici i spoluorganizátoři*rky. Ani jednoho z nich sice na dnešním koncertu nepotkáváme, objevují se ale brněnští Carya i s miminkem a Filip Zemčík, který z dnešní akce natočil a sestříhal krátké reels na svůj instagramový profil Start Track blog. Zpočátku se jednalo o koncerty pro jednotky místních nadšenců, nyní už na ně stabilně chodí kolem čtyřiceti lidí ze širokého okolí.
Podzimní koncerty Cold Cold Nights a Tamary se na poslední chvíli posunuly na jiné datum, které kolidovalo s koncertem strážnické alternativní ska kapely Skamafutra v Kaféčku. Organizátoři*rky se tak rozhodli koncerty na Budově uspořádat v dřívějším čase a iniciovali následný přesun na Kaféčko. Místní kulturní solidarita v praxi. Po pražské alternativě bylo strážnické skáčko celkem šok, a to i kvůli dramaturgickému rozhodnutí nechat křesla z denní kavárny v prostoru. Byli jsme prakticky jedinými tanečníky na parketu. Zažili jsme ten večer přesně onen osobitý kulturní mix, který popisuje Pavel Turek. Sezónu na Budově zakončil vánoční večírek, na němž svoji desku pokřtila Barbora Hora a doprovodili ji brněnští Chief Bromden. První březnový koncert v novém roce byl ve znamení písničkářství: vystoupili Hello Incognito a Amelie Siba, jméno v posledních letech hodně skloňované na české alternativní scéně – i její přijetí pozvánky potvrzuje etablování Budovy č. 6 na tuzemské alternativní scéně.
