Růže z Jericha přináší do českého prostředí jedinečné vztahové trápení

18. ledna 2021

WEBRuze.jpg

Román Růže z Jericha z loňské produkce nakladatelství Paseka vypráví o mladém páru, který se na pozadí evropské migrační krize snaží svůj vztah obhájit před xenofobní společností i před sebou samým. Michaela Štěchová přináší do českého prostředí nevídaný příběh, který dokáže na vcelku malém rozsahu velmi čtivě gradovat. Nicméně ačkoliv se autorce nedá upřít vypravěčský talent a orientace v egyptském konfliktu, problém nastává právě v uvěřitelnosti ústředního tématu knihy: skutečné lásky, jež má překonat všechny nesnáze.

Anotace knih jsou náročnou disciplínou. Měly by čtenáře informovat, nalákat na obsah knihy a zároveň nevyzradit příliš. Jenže ta, která stojí na přebalu Růží z Jericha, sděluje pro začátek až příliš mnoho: víme, že mezi Magdou a Kareemem vzniká láska, jež by snad mohla „hory přenášet“. Očekáváme tedy příběh jejich vztahu a tušíme problémy, zejména ty spojené s odlišným kulturním zázemím, jimž budou čelit. A dokonce známe závěrečné drama celého příběhu. Překvapení týkající se děje tak čtenáře téměř nečekají, protože od začátku ví všechny podstatné zvraty, ale na druhou stranu je mu dán větší prostor se zaměřit na proměny vztahu hlavních postav.

FOTORuze.jpg

Těmi jsou Češka Magda, která studuje ve Stuttgartu, a Egypťan Kareem, jenž se tu snaží dostat na medicínu. Magda je mladou Evropankou s otevřeným pohledem na svět, Kareem po jejím boku bojuje se svou konzervativní muslimskou vírou, kvůli níž je téměř denně konfrontován nesnesitelnými dotazy. Sám se ještě coby student medicíny v rodné zemi podílel na protestech takzvaného arabského jara, zejména těch v roce 2013, které provázely svržení prezidenta Muhammada Mursího. Se skupinou přátel pořizoval fotografie z masakrů, kterých se státní složky dopouštěly na demonstrantech; ty následně stíhaly, mučily a zavíraly na dlouhá léta do vězení. Kareemovi se podařilo uprchnout ze země a za finanční podpory bohatých rodičů se nyní snaží asimilovat v cizím prostředí, dostat se zde na medicínu a začít nový život. Učí se německy a v jazykovce potkává Magdu.

Hledání domova v náručí sarkastické obětavosti

Děj knihy však začíná v Česku, kdy už jsou oba protagonisté dobrými přáteli. Magda se vrací domů na Vánoce, když Kareem dostává špatné zprávy o kamarádovi z Egypta a spontánně se rozhodne Magdu navštívit. Společně objevují zasněženou Prahu a čelí xenofobním reakcím ze strany Magdiny rodiny, jež má o Arabech prchajících do Evropy v době migrační krize své neoblomné představy. Celý děj knihy se odehrává během šesti měsíců roku 2016. Jednotlivé úseky jsou uváděny datem, přestože nejde o román stylizovaný jako deníkové zápisky, a jsou střídavě vyprávěny ich-formou z pohledu Magdy a Kareema. Nezaujatý je pouze vypravěč, který se ve flashbacích vrací do egyptské vřavy sklonku arabského jara v Egyptě.

TEXTRuze1.jpg

Autorka naprosto přesvědčivě a umně přeskakuje mezi líčením vnitřních pochodů natolik odlišných postav, jako jsou Magda a Kareem. Ve střídajících se pasážích je neuvěřitelně snadné ponořit se do rozdílných světů a zažívání všedních dnů protagonistů. On bojuje s nedostatkem peněz, osamělostí i s pravidly vlastní víry, ona s tím, jak moc je za Kareema odpovědná a jaký má jejich vztah vůbec budoucnost. Štěchová (ročník 1990) je ostatně téměř vrstevnicí svých postav a přináší téma, které je sice realitou mnoha současných evropských párů, ovšem je poměrně cizí různým českým uměleckým zpracováním, ve kterých v drtivé většině vystupují etnicky homogenní páry. 

 Neuvěřitelné návaly lásky

Nejen německou společností hýbe obava z migrační krize, roste počet útoků islamistických radikálů v evropských městech a vyhrocuje se i rodinná a politická situace v Kareemově rodném Egyptě. Kareem čelí nevybíravým dotazům a rasismu v podstatě na denní bázi, Magda zase zápasí s dokončením vlastního studia a tím, jestli je Kareemův nekonečně obětavý charakter obdivuhodný, nebo otravný. Přes karamboly a hádky ale nepředstavuje jejich vztah kýč, naopak jako by šlo o realistický pohled do mnoha evropských studentských bytů. 

TEXTRuze2.jpg

Ti dva jsou si ovšem od začátku takovými opaky, že je těžké věřit v jejich společný happy end. Většina charakterizace se totiž děje skrz jejich odlišný pohled na svět – vztah, manželství, víru. Ani postavy samotné si po krátkém společném životě nedokážou představit zcela bezproblémovou budoucnost. Ona pro něj představuje určitý domov, který on zrovna potřebuje, je ale také neuvěřitelně jízlivá, sarkastická a občas absurdně útočná. Přestože anotace knihy a recenze Daniela Muknera vyzdvihují Magdin smysl pro humor, až příliš často jde spíš o zesměšňování a výsměch než o odlehčující glosy náročných situací. Přes svou zdánlivou otevřenost se Magda dopouští útoků a stereotypizujících zkratkovitých úvah, jakým Kareem čelí v podstatě každý den od německých kolegů v práci. Odlišné kulturní zázemí a neschopnost komunikace jim ovšem nedovolují se nad tradice povznést. Konflikty mezi oběma hrdiny se vyostřují, vztah kolabuje, ale stejně se po Kareemově zmizení Magda vydává s kamarádkou Klárou přímo do Egypta. Je však poměrně těžké pochopit, proč se na cestu vůbec vydala a proč se dobrovolně zapletla do složité politické situace, ve které Kareem i jeho rodina uvízli.

čtěte také: RADĚJI ZÁPOLIT S KRIZÍ EVROPSKOU NEŽ S TOU VLASTNÍ

Nehledě na zpochybnitelnou lásku hlavních hrdinů ovšem přináší druhá kniha Michaely Štěchové do Česka téma, které má minimální konkurenci. Román je zejména o dvou mladých lidech současné Evropy – děj se sice odehrává ve specifickém krizovém roku 2016, nicméně svým námětem i líčením vnitřního světa rozdílných lidí, kteří se v dnešní Evropě míjí, nebo spojují, je nadčasový. Připomíná otevřený i skrytý rasismus a otevírá úvahy nad tím, jak si můžeme s někým úplně odlišným skutečně rozumět. Nebo prostě jen nad tím, jak těžké je najít člověka, se kterým můžete žít věčně – tak dlouho by to ostatně měla dokázat alespoň pouštní růže z titulu knihy. Ale kdo ví, jestli to doopravdy umí, nebo to jen tvrdí ti, kteří důvěřivým Evropankám prodávají její falešnou napodobeninu.

ŠTĚCHOVÁ, Michaela: Růže z Jericha. Praha: Paseka, 2020. 256 stran. 

Previous
Previous

O drsňácích a pivařích českých kriminálek

Next
Next

Citlivý muž jako věčný antihrdina