Nová sbírka Zbyňka Fišera se pohybuje na pomezí. Odehrává se na hranici znepřátelených států, na pomezí života a smrti, osciluje mezi mýtem a realitou. K zachycení průniků tak komplikovaných volí autor značnou fragmentárnost a měnící se perspektivy.

Poezie vyžadující spolupráci čtenáře, který se nezalekne výzev a proměn světla s možností sahat až ke tmě. Verše, které po vás budou chtít, ať se taky trochu snažíte. I tak by se dala charakterizovat Vackova sbírka Měňagon.

Prostor vymezený vypínači, blízko a daleko mezi světlem a tmou. Kudy se vydat? Hledání místa, hledání pokoje, hledání sdílené polohy, když to poslední bylo ukončeno. Bernadeta Babáková debutuje tematizací zániku a konce, lásky i bezdomovectví.

Andrej Babiš přitahuje kritiky destruktivním působením, ale i archetypální povahou a svéráznou dikcí. Většina pokusů o jeho reflexi nicméně sklouzává k morálnímu kýči. Maclovi se podařilo tohoto problému vyvarovat; jeho satira je radostná a hravá.

Loni vyšel nový titul Evy Švankmajerové – Zvuk dýní v zákulisí. Šestnáct let po autorčině smrti se dostávají k veřejnosti texty dosud knižně nevydané. Žánrová pestrost a imaginativní trip mohou lákat, ale skýtají i nebezpečí ztráty půdy pod nohama.

Jan Škrob v nové sbírce Země slunce evokuje hrdiny žánrové prózy, zároveň ale nakračuje směrem mimo čas a lineární příběhy. K motivům, jež rozvíjel v předchozí sbírce Reál, přidává otázku věčnosti.

Průběžná zpráva o stavu území je debutem libereckého básníka Martina Trdly (*1985). Autor v ní předkládá reflexi současného časoprostoru, lyrický subjekt vystupuje coby apatický „korunní svědek 21. století“.

Tim Postovit ve své nové sbírce Motýlí pavilon zkoumá možnosti poezie značně odlišným způsobem než v debutu Magistrála. Autor se při hledání nového směru oprostil od slamerské, rapové poetiky – přestože českou scénu slam poetry dál poctivě okupuje.

Na dvacátém šestém Světě knihy byla cítit hlavně radost z možnosti se setkávat s nakladateli, autory i překladateli. Čestnému hostu Francii se podařilo poskytnout prostor nejen románu, ale třeba i divadlu a komiksu. Překlady z francouzštiny ovšem nejsou to jediné, co z letos představovaných knih stojí za pozornost.

V nejnovější knize Pravomil aneb Ohlušující promlčení vychází Petr Stančík z osudu reálné osobnosti Pravomila Reichla. Oproti předchozím prózám ubylo jídelních a sexuálních orgií, autorův osobitý styl ale prosakuje i skrz otřesné scény gulagů.

Nový román Petra Šestáka sleduje muže ve středním věku, jež se po letech vrací do rodného města, kde plánuje zakořenit. Příběh slouží jako odrazový můstek; jádrem knihy jsou jízlivá i soucitná pozorování zasazující jeho pachtění do širších kontextů.

Všestranný umělec Jakub König letos vydal svou románovou prvotinu Vřeteno. Akční příběh mladého kluka o záchraně rodiny i jeho těžkém dospívání v dystopickém světě plného fanatického náboženství, ale i pozoruhodných technických výdobytků.

V březnu vyšla Biance Bellové v nakladatelství Host sbírka povídek Tyhle fragmenty. Texty akcentují nadčasová témata, která se mohou týkat všech: boj s pošramocenými vztahy, snaha zavděčit se rodičům, strach ze stárnutí či osamění.

Daňa Horáková ve svých vzpomínkách ukazuje Pavla Juráčka z nové perspektivy. S tím se snaží vypořádat celá řada reakcí. A to do takové míry, až se úplně ztrácí fakt, že Horáková v první řadě napsala knihu.

Kniha Rozára a Černý Petr čili O větrných mlýnech pomáhá vyvracet představu o nutnosti obsahové a formální jednoduchosti v tvorbě pro děti. Její autor Radek Malý zde objevně prozkoumává hranice literárního experimentu v textu určeném mladším čtenářům.

Anna Luňáková publikovala své dva debuty – prozaický a básnický – téměř současně. Tok řeči se v básnických skladbách knihy Jen ztratím jméno žene kupředu bez zastavení a snadno může nechat čtenáře za sebou.

A je tu další nominace Petra Borkovce na Magnesii Literu. Tentokrát, poprvé, v kategorii próza. Sbírka krátkých textů Sebrat klacek, která vychází s vepsanou datací 2020 v nakladatelství Fra, bere čtenáře do fascinující obrazárny.

Apatie, marasmus, prázdnota – slova vystihující náladu prozaické prvotiny Elsy Aids. Katastrofa je za dveřmi, ale vypravěč tráví dny sledováním porna a nákupem potravin ve slevě. Je kniha přitakáním společenskému marasmu, nebo mu chce vzdorovat?

Redakce Klacku již před rokem reagovala na uzavření knihkupectví sestavením seznamu nakladatelů s informacemi, kde je možné a vhodné knihy nakupovat. Nyní přicházíme s aktualizovanými tipy na tituly, jejichž koupí můžete jednotlivá nakladatelství podpořit.

Jan Bělíček ve své podcastové sérii V chapadlech murmuru mapuje témata v současné světové literární tvorbě. Mezi řadou děl se však objevuje jen malé množství českých knih. Proč česká literatura reflektuje jiná traumata než ta světová?