Ještě před pár lety to bylo poněkud k smíchu: všichni ti pravicoví komentátoři varující před doslovností politického nebo ideologického čtení. Ha. Ha. Ha. A kde to máte? To jste si museli splést dobu! Pak jsme se ale párkrát vyspali a doslovné čtení bylo tu.

K třicátému výročí sametové revoluce bylo v Praze uspořádáno mnoho akcí a výstav, ale málokteré dokázaly přinést i nový kritický pohled. Obrazy konců dějin překračují patetické vzpomínání a představují nám období transformace v jeho hlubších kontinuitách.

Jaké pocity má moje generace, když sleduje typické výplody americké mainstreamové kultury – seriály? A jak se mění náš náhled na ty starší, které už dnes mohou být trochu problematické?

Poslední roky knižnímu trhu dominují romány Radky Třeštíkové a Patrika Hartla. Intelektuálové považují za zbytečné se jimi vůbec zaobírat, nicméně se úspěšně prodávají a vychází v několikerých dotiscích.

Vašek strávil posledních deset let v seriálové Ulici, ve které loni skončil. Mimo to chvíli studoval herectví na Katedře alternativního divadla na DAMU, napsal seriál, zahrál si ve filmech nebo natočil dokument.

Trocha volného času po večerech, v neděli, nebo třeba mezi Vánoci a realitou prvního všedního dne po Silvestru se zdá být ideální pro sledování nějakých filmů a seriálů. Co nejvíc seriálů.