Naučná literatura: Čornej, Škácha a Plášil Kopeček

„Hloupá kniha naznačuje, kudy se kráčet nemá.“

29. května 2020

Vyhlášení letošních cen Magnesia Litera se odsunulo na podzim, ale Klacek se přesto ptal. Každý pátek zveřejňujeme krátké rozhovory s nominovanými, dnes před sebou máme poslední ankety z oblasti naučné literatury. Petr Čornej ve své první monografii Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka (Paseka, 2019) zužitkoval svůj dlouholetý výzkum v oblasti pozdního českého středověku. Trojice autorů stojí za počinem Jáchymov: Mineralogická perla Krušnohoří (Academia, 2019), poutavým výkladem s bohatým obrazovým materiálem. A třetí nominovanou knihou jsou Architekti dlouhé změny (Argo, 2019), kterou s kolektivem autorů připravil Michal Kopeček. 

PETR ČORNEJ Jako historik se Petr Čornej zaměřuje na pozdní středověk. Své předchozí bádání o husitství zúročil ve své vůbec první monografii Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka (Paseka, 2019), jež mu vynesla nominaci na Magnesii Literu. Má za sebou mnoho naučných publikací, podobnému tématu se věnoval již ve Světlech a stínech husitství (Nakladatelství Lidové noviny, 2011). Na nominovaném Janu Žižkovi porota ocenila hlavně Čornejův vhled do středověkého myšlení, analýzu proměny pozdně středověké společnosti i mocenských vztahů. Výrazným výtvarným a obrazovým zpracováním knihy se kniha snaží zaujmout co největší okruh čtenářů i mimo odbornou veřejnost.

O čem byste si rád přečetl naučnou knihu?
Rád bych si přečetl nic nezamlčující monografii o Československu v letech 1970–1989, kdyby ovšem taková byla.

O čem nic nevíte?
Nevím nic o 95 % skutečnosti, která nás obklopuje.

O čem bude vaše další naučná kniha?
Pravděpodobně už žádnou nenapíšu, jsem na konci cesty.

Která naučná kniha vás nic nenaučila?
Všechny mě něco naučily, protože i hloupá kniha naznačuje, kudy se kráčet nemá.

Kdo podle vás umí vysvětlit nevysvětlitelné?
Bůh jako jediná nestvořená skutečnost.

Jakub Plášil & Pavel Škácha & Vladimír Horák Za obsáhlou publikací popisující Jáchymov jako mineralogicky světoznámou lokalitu stojí trojice autorů Jakub Plášil, Pavel Škácha a Vladimír Horák. Jáchymov: Mineralogická perla Krušnohoří (Academia, 2019) nominovaná na Magnesii Literu je výsledkem mnohaletého bádání autorů v archivech i v podzemí jáchymovského rudního revíru. Jde o poutavý výklad, který doplňuje velké množství fotografií, ilustrací i reprodukcí historických map. Kniha je rozdělena na tři základní části: historie nálezů jáchymovských stříbrných bonanz, nástin geologie a přehled nejvýznamnějších primárních a sekundárních minerálů. Za trojici autorů odpovídají Jakub Plášil a Pavel Škácha.

O čem byste si rádi přečetli naučnou knihu?
Jakub Plášil: Rád bych si přečetl dobrou naučnou knihu o geologii a mineralogii, žel zatím jsem na takovou nenarazil (alespoň ne v češtině).

Pavel Škácha: O době předhusitské v českých zemích. 

O čem nic nevíte?
JP: Je toho hodně, ale snažím se to napravovat.

PŠ: Obávám se, že skoro o všem. 

O čem bude vaše další naučná kniha?
JP: Nápadů z oblasti mé specializace mám víc, ale nedostává se mi úplně dvakrát energie je realizovat.

PŠ: Nebude se vymykat tématu, tzn. mineralogie a historie hornictví nějaké české význačné lokality.

Která naučná kniha vás nic nenaučila?
JP: Na takovou si nepamatuji.

PŠ: Žádná.

Kdo podle vás umí vysvětlit nevysvětlitelné?
JP: Často stojíme před problémem, který se zdá být „nevysvětlitelný“ zprvu. Jakmile se o něj začneme do hloubky zajímat, začne se také často vyjasňovat… až dojdeme k řešení. Nebo se objeví brilantní mozek, který vysype řešení z rukávu. A někdo takový? Třeba Albert Einstein. Nebo Hans Bethe. A co se týče lidí, kteří to navíc uměli převést do řeči, které rozumí i laická veřejnost… Steven Weinberg například, abychom zůstali v oblasti teoretické fyziky.

PŠ: Ten, kdo to umí dobře „okecat“.

Michal Kopeček působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd a je ředitelem Imre Kertész Kolleg při Univerzitě Friedricha Schillera v Jeně. Věnuje se dějinám politického a sociálního myšlení v komparativní perspektivě střední a východní Evropy. S kolektivem autorů připravil publikaci nominovanou na Magnesii Literu, která nese název Architekti dlouhé změny (Argo, 2019). Michal Kopeček v knize analyzuje nesmělé změny směrem k „socialistickému právnímu státu“, Adéla Gjuričová hledá ve vývoji psychoterapie posun k liberálnímu individualismu, nebo například Petr Roubal zkoumá původ pražského urbanistického „antikomunismu“ 90. let.

Respondent do uzávěrky tohoto textu neodpověděl.