Nový román Petra Šestáka sleduje muže ve středním věku, jež se po letech vrací do rodného města, kde plánuje zakořenit. Příběh slouží jako odrazový můstek; jádrem knihy jsou jízlivá i soucitná pozorování zasazující jeho pachtění do širších kontextů.

Alena Mornštajnová se ve své nové knize Listopád věnuje alternativní historii po krachu sametové revoluce. Jednorozměrný příběh s prostoduchými postavami čtenáři předkládá již mnohokrát vyprávěné příběhy spíše než zamyšlení nad možným směřováním dějin.

V březnu vyšla Biance Bellové v nakladatelství Host sbírka povídek Tyhle fragmenty. Texty akcentují nadčasová témata, která se mohou týkat všech: boj s pošramocenými vztahy, snaha zavděčit se rodičům, strach ze stárnutí či osamění.

Studenti a studentky ateliéru intermédií z brněnské FaVU VUT vydali společnou knihu Sedimenty, diagnózy, wellness (Host, 2021). V žánrově nezařaditelném textu se věnují otázkám příprav na dystopickou budoucnost, hranicím současné textuality, ale i autorství v post-internetovém věku.

Nakladatelství Host nedávno vydalo prózu Akwaeke Emezi Zřídlo. Emezi je nebinární a oslovuje se they, ona v plurálu, což respektuje i tento článek. Jejich autobiografický debut je strhujícím proudem, který vypráví vývoj mladé queer osoby s nigerijsko-tamilskými kořeny žijící v USA.

Tíha vlny je druhou básnickou sbírkou Terezy Šustkové, která debutovala v roce 2018 knihou Skrýše, také v nakladatelství Host. Nová sbírka autorky se nese v podobném duchu, vyvstává téma rodičovství i blízkosti s druhými včetně Boha.

Neobyvatelná země novináře Davida Wallace-Wellse líčí naši planetu v podobě, do jaké ji promění globální změny klimatu. Kniha slouží jako nekonečný zdroj dat a argumentů a zároveň jako připomínka, že sucho není jediný z důsledků, kterým budeme muset v následujících dekádách čelit.

Nejnovější kniha literárního vědce Jiřího Trávníčka provádí od kamenných destiček až k elektronickým čtečkám. Publikace Kulturní vetřelec: Dějiny čtení – kalendárium představuje fenomén čtení v kulturních, historických a sociálních souvislostech.

Dlouhá trať je čtvrtou knihou Viktorie Hanišové a na rozdíl od předchozí trojice se nejedná o román, nýbrž o soubor sedmi povídek. I přes změnu literárního žánru se však autorka dál drží pohlcující atmosféry nejistoty, strachu a napětí.

Šest let po úspěchu své prvotiny Pálenka přichází Matěj Hořava s knihou Mezipřistání. Jeho poetika zůstává zdánlivě stejná, zato dějiště knihy je nové: vyprávění nás přivádí mezi gruzínské paneláky. Podstatné je však to, koho v té končině potkáme.

Monografii Aleksandera Kaczorowského věnovanou životu Oty Pavla vydalo v létě nakladatelství Host. Kniha Ota Pavel: Pod povrchem může českému čtenáři nabídnout příležitost, jak nahlédnout do vlastního společensko-kulturního prostředí jinou než českou optikou.

Alžběta Luňáčková po více než deseti letech působení na literární scéně vydala svůj debut Pravý úhel, a to v nakladatelství Host. Konceptuálně soudržná sbírka obsahuje sevřené intimní básně, které pracují dovedně s ironií a jazykovou hrou.

Jiří Hájíček přichází po čtyřech letech s novým románem, který zapadá do kolejí vyjetých předchozími díly – a také do jejich stínu. Kniha Plachetnice na vinětách, opět vydaná v nakladatelství Host, vešla na knižní trh kvůli krizi se zpožděním, které jí mediálně jen prospělo.

Milan Děžinský uvádí u nakladatelství Host svou sedmou sbírku – Hotel po sezóně. Pouští se do odvážného pokusu oživit české básníky první půlky 20. století skrze své vlastní anachronické, ohlasové básně.

První pohled na provokativní název publikace vyvolává senzacechtivý dojem. Asi to byla strategie autorky, jak k přečtení knihy nalákat co nejširší okruh čtenářů. Ti si z ní pak mohou odnést poučení i nečekaná zjištění. Otázka je, jak knihu budeme vnímat my, Češi.

Poté, co jí byla loni udělena Nobelova cena za literaturu za rok 2018, se Olga Tokarczuk (1962) stala pátým oceněným polským autorem vůbec. Kromě jejích devíti knih si od letoška může český čtenář přečíst i nejnovější Bizarní povídky, které vyšly v nakladatelství Host v překladu Petra Vidláka.

Nový román německého spisovatele Takise Würgera Stella, inspirovaný skutečným příběhem židovské konfidentky, se stal bestsellerem, ale i předmětem odsuzujících kritických reakcí. Právě její kontroverze jí nedá zapadnout mezi ostatní literaturu holokaustu.

Šest let od svého úspěšného debutu Podolí vydal Jonáš Zbořil, známý především jako rozhlasový moderátor Radia Wave, druhou sbírku Nová divočina, opět v nakladatelství Host. Zbořil se ve sbírce obrací k budoucnosti a pootevírá dveře konce světa.

Z příběhu dvanáctileté holky, kterou táta mlátí, máma nenávidí a sestra stěží toleruje, čtenáři zaručeně proběhne mráz po zádech. Nabízí se ale otázka, jestli v něm po dočtení Vran zůstane něco víc než jen chvilkový mizerný pocit.

V prosinci loňského roku vydalo nakladatelství Host román Kim Čijong – ročník 82 od jihokorejské autorky Čo Namdžu pojednávající o tom, jak jsou Korejky v současnosti nejrůznějšími způsoby utlačovány.